|
|
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách
Uličný, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Walczak, Marek (oponent)
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách V této disertační práci se soustřeďuji na Svatováclavskou kapli ve Svatovítské katedrále, jejíž neobvyklá forma má patrně dvojí význam: na jedné straně byla zřejmě navržena jako "znovuzrození" starší rotundy založené sv. Václavem a na straně druhé mohlo být záměrem kapli a celou katedrálu připodobnit k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde kaple Kalvárie má stejné umístění jako Svatováclavská kaple. Důvodem proto mohlo být umístění císařských insignií, obsahujících cenné pašijové relikvie, které Karel získal v roce 1350, do blízkosti této kaple. Ze stejného důvodu zřejmě nechal císař kapli dekorovat polodrahokamovým obkladem, protože obsahovaly rudé skvrny, spojované s Kristovou krví a Pašijemi. Svatováclavská kaple společně se dvěma kaplemi zasvěcenými pašijím na hradě Karlštejně tak dala za vznik "pašijové" architektuře lucemburské doby. K ní je možné řadit také kostel sv. Markéty v cisterciáckém klášteře v Zlaté Koruně a kapli Vzkříšení při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, postavenou Václavem Králíkem z Buřenic zřejmě jako imitaci Rotundy chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Samotný kostel sv. Petra a Pavla byl přitom patrně zamýšlen jako architektonická imitace baziliky sv. Petra v Římě, kde byl Karel...
|
|
|
Karmelitáni a slovanští benediktini na Novém Městě pražském
Benešovská, Klára
Obě klášterní fundace Karla IV. byly zajištěny papežskými listinami již roku 1346, dva roky před oficiálním založením Nového Města. Výběr právě těchto dvou řádů a jejich lokace v urbanismu budoucího města odpovídá jejich úloze v Karlově vizi nového centra římské říše a českého království. Na rozdíl od starších názorů autorka nevidí obě fundace jakožto projev snah mladého Karla pronikat s pomocí obou řádů do zemí schismatiků a nevěřících.
|
|
|
Obchodní domy Baťa v Praze
Dorňáková, Adéla ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Obchodní domy Baťa jsou velmi početným souborem staveb pocházejícím z 20. a 30. let 20. století a v mnoha městech tehdejšího Československa představovaly první vstup moderní architektury do historického prostředí. Tato práce se omezila na osm staveb, které vznikly na území Prahy. Na jedné straně stojí velmi známé budovy na Václavském náměstí či v Celetné ulici, na druhé však dnes zcela neznámé stavby, jejichž původní účel byl již téměř zapomenut. Studium dochovaných archivních pramenů i literatury umožnilo detailní představení jednotlivých domů, jejich stavební historie i proměn, kterými do současnosti prošly. Detailní popisy staveb byly nakonec využity při vzájemném srovnání i jejich zařazení do celkové produkce obchodních domů Baťa. Zároveň volba pražského prostředí umožnila porovnání s ostatními soudobými obchodními domy. Klíčová slova Obchodní dům, firma Baťa, Praha, Dům služby, baťovská architektura, architektura 20. století, funkcionalismus, Staré Město, Nové Město, Vysočany, Nusle, Libeň, Vršovice, Žižkov, Letná
|
|
| |
host ::
RSS.